| Size: 5930 Comment:  | Size: 5907 Comment:  | 
| Deletions are marked like this. | Additions are marked like this. | 
| Line 1: | Line 1: | 
| = Zápočtová práce z předmětu CAD pro vf. techniku = | = Návrh úzkopásmového zesilovače = | 
| Line 3: | Line 3: | 
| == Návrh úzkopásmového zesilovače == | Zápočtová práce z předmětu CAD pro vf. techniku. Vypracoval '''Radek Podgorný'''. | 
| Line 5: | Line 5: | 
| === Zadání === | == Zadání == | 
| Line 7: | Line 7: | 
| * Navrhněte jednostupňový tranzistorový zesilovač s tranzistorem ATF26884 na frekvenci 11.5 GHz. Vstupní a výstupní přizpůsobovací obvody proveďte: | * Navrhněte jednostupňový tranzistorový zesilovač s tranzistorem ATF26884 na frekvenci '''11.5 GHz'''. Vstupní a výstupní přizpůsobovací obvody proveďte: | 
| Line 15: | Line 15: | 
| === Vypracování === | == Vypracování == | 
| Line 17: | Line 17: | 
| ==== Kontrola stability tranzistoru ==== | === Kontrola stability tranzistoru === | 
| Line 20: | Line 20: | 
| V našem případě pro '''f = 11.5 GHz''' je '''KR = 1.224867''' | |
| Line 46: | Line 44: | 
| ==== Ideální vedení ==== | attachment:rollet.png V našem případě pro '''f = 11.5 GHz''' je '''KR = 1.224867'''. Kritérium stability je tedy splňeno. === Ideální vedení === | 
| Line 49: | Line 51: | 
| attachment:vedeni_schema.png | |
| Line 53: | Line 57: | 
| '''Delka''''''Ved11 = 126.15 deg'''[[BR]] '''Delka''''''Ved12 = 27.66 deg'''[[BR]] '''Delka''''''Ved21 = 169.09 deg'''[[BR]] '''Delka''''''Ved22 = 31.25 deg''' | '''Delka''''''Ved11 = 131.66 deg'''[[BR]] '''Delka''''''Ved12 = 26.81 deg'''[[BR]] '''Delka''''''Ved21 = 170.81 deg'''[[BR]] '''Delka''''''Ved22 = 30.50 deg''' | 
| Line 60: | Line 64: | 
| ==== Mikropáskové vedení ==== | attachment:vedeni_grafy.png === Mikropáskové vedení === | 
| Line 64: | Line 70: | 
| '''w = 1,755 mm'''[[BR]] '''λg = 13,908 mm'''[[BR]] '''εeff. = 3,231''' | '''w = 1.746 mm'''[[BR]] /!\ '''λg = 13.908 mm'''[[BR]] '''εeff. = 3.222''' Schéma zapojení pomocí mikropáskových vedení. attachment:mikro_schema.png | 
| Line 70: | Line 80: | 
| '''Delka''''''Mi11 = 25,40 mm'''[[BR]] '''Delka''''''Mi12 = 1,38 mm'''[[BR]] '''Delka''''''Mi21 = 8,63 mm'''[[BR]] '''Delka''''''Mi22 = 5,41 mm''' Schéma zapojení pomocí mikropáskových vedení. Vzhledem k rozměrům, které by výsledně mohly činit potíže při případné realizaci zesilovače, jsem vedení upravil o násobky půlvln. Po odečtení daných hodnot a následné optimalizaci vyšly hodnoty: '''Delka''''''Mi11 = 4,76 mm'''[[BR]] '''Delka''''''Mi12 = 1,18 mm'''[[BR]] '''Delka''''''Mi21 = 1,61 mm'''[[BR]] '''Delka''''''Mi22 = 5,59 mm''' | '''Delka''''''Mi11 = 14.47 mm'''[[BR]] '''Delka''''''Mi12 = 5.93 mm'''[[BR]] '''Delka''''''Mi21 = 1.75 mm'''[[BR]] '''Delka''''''Mi22 = 5.79 mm''' | 
| Line 86: | Line 87: | 
| Šířka pásma pro -20 dB (z grafu S11): | attachment:mikro_grafy.png /!\ Šířka pásma pro -20 dB (z grafu S11): | 
| Line 90: | Line 93: | 
| Šířka pásma pro pokles přenosu -3dB (z grafu S12): | /!\ Šířka pásma pro pokles přenosu -3dB (z grafu S12): | 
| Line 93: | Line 96: | 
| ==== Diskrétní součástky ==== | === Diskrétní součástky === | 
| Line 96: | Line 99: | 
| '''Z11.Re = 21,249'''[[BR]] '''Z11.Im = 22,718'''[[BR]] '''Z22.Re = 23,884'''[[BR]] '''Z22.Im = -13,223''' | '''Z11.Re = 18.856'''[[BR]] '''Z11.Im = 17.918'''[[BR]] '''Z22.Re = 23.938'''[[BR]] '''Z22.Im = -15.255''' | 
| Line 103: | Line 106: | 
| Hodnoty součástek po následné optimalizaci vyšly: | attachment:diskr_schema.png /!\ Hodnoty součástek po následné optimalizaci vyšly: | 
| Line 109: | Line 114: | 
| Šířka pásma pro -20 dB (z grafu S11): | /!\ Šířka pásma pro -20 dB (z grafu S11): | 
| Line 115: | Line 120: | 
| ==== Výtěžnost ==== | attachment:diskr_grafy.png | 
| Line 117: | Line 122: | 
| a) Mikropáskové vedení: | === Výtěžnost === ==== Mikropáskové vedení ==== | 
| Line 127: | Line 134: | 
| b) Diskrétní součástky | Motiv mikropásku. attachment:mikro_motiv.png ==== Diskrétní součástky ==== | 
| Line 137: | Line 148: | 
| ==== Závěr ==== | === Závěr === | 
Návrh úzkopásmového zesilovače
Zápočtová práce z předmětu CAD pro vf. techniku. Vypracoval Radek Podgorný.
Zadání
- Navrhněte jednostupňový tranzistorový zesilovač s tranzistorem ATF26884 na frekvenci 11.5 GHz. Vstupní a výstupní přizpůsobovací obvody proveďte: - s diskrétními součástkami
- pomocí úseků mikropáskového vedení
 
- zkontrolujte, zda je tranzistor na zadané frekvenci stabilní
- mikropásková vedení navrhněte na podložce o síle 0.8 mm, pokovené 20 μm silnou vrstvou mědi, relativní permitivita podložky je rovna 4, ztrátový činitel pak 0.01, při návrhu uvažujte vliv diskontinuit (otevřené konce, odbočení) na vedení
- porovnejte možné alternativy zapojení, určete šířku pásma pro pokles přenosu -3 dB a pásmo, v němž je přizpůsobení na vstupu a výstupu lepší než -20 dB
- určete toleranční pásma součástek (rozměrů vedení) tak, aby teoretická výtěžnost výroby byla alespoň 90%
Vypracování
Kontrola stability tranzistoru
Za stabilní tranzistor můžeme považovat ten, jehož Rolletův faktor KR je větší než 1.
| Freq [GHz] | Rollet K [-] | 
| 11.0 | 1.191771 | 
| 11.1 | 1.197935 | 
| 11.2 | 1.204323 | 
| 11.3 | 1.210947 | 
| 11.4 | 1.217798 | 
| 11.5 | 1.224867 | 
| 11.6 | 1.232162 | 
| 11.7 | 1.239682 | 
| 11.8 | 1.247413 | 
| 11.9 | 1.255363 | 
| 12.0 | 1.263529 | 
| 12.1 | 1.257603 | 
| 12.2 | 1.251749 | 
| 12.3 | 1.245982 | 
| 12.4 | 1.240274 | 
| 12.5 | 1.234655 | 
| 12.6 | 1.229113 | 
| 12.7 | 1.223641 | 
| 12.8 | 1.218258 | 
| 12.9 | 1.212948 | 
| 13.0 | 1.207726 | 
attachment:rollet.png
V našem případě pro f = 11.5 GHz je KR = 1.224867. Kritérium stability je tedy splňeno.
Ideální vedení
Nejdříve jsme přizpůsobili tranzistor pomocí ideálního vedení.
attachment:vedeni_schema.png
Jako podmínku optimalizace jsme zadali S11 < -40dB a S22 < -40dB.
Délky jednotlivých vedení potom vyšly:
Grafické znázornění s-parametrů pro přizpůsobení pomocí ideálního vedení.
attachment:vedeni_grafy.png
Mikropáskové vedení
Pomocí HF Lines – Synthesis jsme určili šířku pásku w, vln. délku λg a efektivní permitivitu εeff.
Schéma zapojení pomocí mikropáskových vedení.
attachment:mikro_schema.png
Délky mikropáskového vedení jsme pak určili pomocí optimalizace S11 < -40dB a S22 < -40dB a pomocí režimu porovnání s grafem samotného tranzistoru s požadavky S11 = 0dB a S22 = 0dB. Alternativní způsob je použít délku ideálního vedení a zkrátit ji s ohledem na rychlost šíření vlny v mikropáskovém vedení.
Grafické znázornění s-parametrů pro přizpůsobení pomocí mikropáskového vedení.
attachment:mikro_grafy.png
 Šířka pásma pro -20 dB (z grafu S11):
 Šířka pásma pro -20 dB (z grafu S11): 
- BW = 189 MHzBR BW% = 1,57 % 
 Šířka pásma pro pokles přenosu -3dB (z grafu S12):
 Šířka pásma pro pokles přenosu -3dB (z grafu S12): 
- BW = 189 MHz 
Diskrétní součástky
Nejdříve jsme si zobrazili vstupní (Z11) a výstupní (Z22) impedanci nepřizpůsobeného zesilovače. Z grafu jsme odečetli:
Potom jsme pomocí podprogramu Smith Chart obvod přizpůsobili.
attachment:diskr_schema.png
 Hodnoty součástek po následné optimalizaci vyšly:
 Hodnoty součástek po následné optimalizaci vyšly: 
 Šířka pásma pro -20 dB (z grafu S11):
 Šířka pásma pro -20 dB (z grafu S11): 
- BW = MHzBR BW% = 0,75 % 
Grafické znázornění s-parametrů pro přizpůsobení pomocí diskrétních součástek.
attachment:diskr_grafy.png
Výtěžnost
Mikropáskové vedení
Zobrazení výtěžnosti pro 5000 pokusů (mikropáskové vedení).
Pro výtěžnost alespoň 90% vychází tolerance jednotlivých délek následovně:
Motiv mikropásku.
attachment:mikro_motiv.png
Diskrétní součástky
Zobrazení výtěžnosti pro 5000 pokusů (diskrétní součástky).
Pro výtěžnost alespoň 90% vychází tolerance jednotlivých délek následovně:
Závěr
Při porovnání obvodu s diskrétními součástkami s obvodem s mikropásko-vým vedením, jsou parametry prvního obvodu o něco lepší. Nicméně vzhledem k velmi malým velikostem jednotlivých součástek L, C není možné tento obvod v praxi sestrojit, proto je zbytečné se jím dále zabývat.
Pro obvod s mikropáskovým vedením je šířka pásma pro přizpůsobení -20dB BW = 60MHz, resp. 0,4%. Jedná se tedy o velmi úzkopásmový zesilovač. Tolerance jednotlivých délek vedení pro výtěžnost alespoň 90% se pohybuje od 0,5 do 1%, což je ještě přijatelná hodnota. Jak jsem již uvedl výše, všechny délky vedení jsem zvětšil o půl vlnové délky, a to kvůli snazší realizaci. Při původních rozměrech, by mohl nastat problém při vytváření spojů jednak mezi vedením a tranzistorem, ale i mezi vedením a vstupním, resp. výstupním konektorem.